Vytápění tepelným čerpadlem – kdy se vyplatí a kdy je lepší elektrické vytápění?

Komerční sdělení | Středa, 06. duben 2022 |

Tepelná čerpadla zažívají boom. S rostoucími cenami plynu a elektřiny o nich uvažuje čím dál více domácností. Reklamní kampaň na tepelná čerpadla navíc dala vzniknou představě, že toto zařízení vlastně vyrábí teplo z ničeho. Jak to však ve skutečnosti je? Kdy se tepelné čerpadlo pro vytápění rodinného domu vyplatí a kdy naopak ne?

Také tepelné čerpadlo potřebuje pro provoz elektřinu

I když tepelná čerpadla zažívají rozmach hlavně v posledních letech, princip tepelného čerpadla byl popsán již v 19. století anglickým fyzikem - lordem Kelvinem. V zemi, ve vodě i ve vzduchu je obsaženo nesmírné množství tepla, avšak jeho nízká teplotní hladina neumožňuje přímé využití pro vytápění nebo ohřev vody. Pokud chceme využít teplo látek o nízké teplotě, musíme je převést na teplotu vyšší. Prakticky dochází k tomu, že látku (zemi, vodu nebo vzduch) ochladíme o několik málo stupňů, čímž odebereme teplo, a tuto energii využijeme při ohřevu jiné látky jako je teplá užitková voda či voda v topné soustavě.

Pro přečerpání tepla na vyšší teplotní hladinu, tedy i pro provoz tepelného čerpadla, je ovšem třeba dodat určité množství energie. Prakticky to znamená, že tepelné čerpadlo spotřebovává pro pohon kompresoru elektrickou energii. Protože její množství není zanedbatelné, lze tepelné čerpadlo považovat za alternativní zdroj tepla pouze částečně. Zjednodušeně lze říci, že tepelné čerpadlo při optimálních podmínkách spotřebovává přibližně jednu třetinu svého výkonu ve formě elektrické energie. Zbývající dvě třetiny tvoří teplo, které je odnímáno z ochlazované látky (vzduchu, země, vody). Tepelné čerpadlo se proto vyplatí především u domů s velkou spotřebou energie na vytápění.

obr.: Vytápění tepelným čerpadlem se vyplatí především u domů s vysokou spotřebou energie na vytápění. Zdroj: FENIX

Návratnost investice do tepelného čerpadla je nejméně šest let

V zásadě existují tři druhy tepelných čerpadel pro vytápění: země/voda, vzduch/voda a voda/voda. Nejčastější instalovaný typ v Česku je typ vzduch/voda, u varianty země/voda je potřeba udělat hlubinný vrt, případně postavit plošný kolektor. Obojí vyžaduje hodně plochy i vysokou investici. Systém voda/voda se objevuje pouze výjimečně.

Co se týká nákladů na pořízení, tak čerpadlo vzduch/voda stojí kolem 200 tisíc tisíc korun. Typ země/voda může stát kolem 175 tisíc, ale nezbytné hlubinné vrty nebo zemní kolektor stojí další desítky tisíc korun, takže nakonec se tento typ může ukázat jako dražší varianta.

Pokud vlastníte starší dům, vyplatí se nejdříve investovat do izolace a pak teprve zvažovat pořízení tepelného čerpadla. S vyššími ztrátami tepla jdou ruku v ruce i vyšší požadavky na výkon topného zařízení. Museli byste proto investovat do výkonnějšího zařízení, a to se v případě tepelného čerpadla prodraží, vyhazujete peníze doslova oknem. Stejná situace nastane, pokud tepelné čerpadlo zbytečně předimenzujete.

obr.: Pokud plánujete vytápět dům tepelným čerpadlem, nejdříve zainvestujte do tepelné izolace domu. Zdroj: FENIX

Návratnost investice a celková úspora na výdajích za vytápění tedy závisí na mnoha faktorech. Záleží i na tom, kolik členů má vaše domácnost, jaká je roční spotřeba teplé vody i jaký zdroj vytápění jste používali před tím. Obecně lze říci, že tepelné čerpadlo ušetří za rok asi dvě třetiny nákladů za vytápění oproti elektrokotli a asi třetinu ve srovnání s plynovým kotlem. Při započítání růstu cen energií se návratnost investice do pořízení tepelného čerpadla pohybuje u starších, hůře zateplených rodinných domů kolem šesti let.

Čím lépe zateplený dům, tím je návratnost tepelného čerpadla delší

Návratnost investice do tepelného čerpadla záleží na jeho účinnosti a také tepelně izolačních parametrech domu. Obecně se dá říct, že čím lépe zateplený dům (nízké náklady na vytápění), tím je návratnost investice delší.

V případě nízkoenergetických či pasivních domů vychází návratnost pořizovacích nákladů nejhůře. Třeba u novostavby rodinného domu s podlahovou plochou 170 m2 mohou být tepelné ztráty 4-5 kW. Tepelné ztráty, na které se tepelné čerpadlo navrhuje, se však počítají pro nejnižší venkovní teploty (např. pro Olomouc je to -15°C). Pokud je venku tepleji, třeba jen -5°C, je tepelná ztráta stejného domu jen cca 2 kW. Po většinu zimy je tedy tepelné čerpadlo předimenzované a nepracuje ve svém optimálním režimu.

obr.: Návratnost tepelného čerpadla může být delší než samotná doba jeho životnosti. Zdroj: FENIX

Topný systém by správně měl být vybaven akumulační nádobou, kterou tepelné čerpadlo nahřívá a topný systém si z ní odebírá jen tolik teplé vody, kolik je potřeba. Jde však o další významnou investici, navíc s nároky na prostor, kterého v dnešních novostavbách opravdu není nadbytek. V praxi se proto akumulační nádoby nedávají, čímž se ovšem přínos tepelného čerpadla značně snižuje. Návratnost takové investice se pak může vyšplhat i na více než 15 let.

Finální bilanci ale ovlivňuje třeba i růst cen energií, ceny za servisní práce a další. Vždy byste měli s odborníkem probrat okolnosti instalace čerpadla a porovnat ho s dalšími druhy možných zdrojů vytápění.

obr.: Elektrické vytápění má rychlý náběh, představuje nižší počáteční investici a v domech s nízkými tepelnými ztrátami může být úspornější variantou. Zdroj: FENIX

Do nízkoenergetických domů se hodí elektrické vytápění

Vytápění domu elektřinou se hodí pouze pro velmi dobře zateplené objekty. Nejlepší uplatnění najde elektřina v pasivních domech, nulových domech nebo novostavbách s kvalitním zateplením. Orientovat se můžete podle tepelných ztrát. Čím jsou nižší, tím spíše bude vytápění elektřinou vhodnější. Přímotopné vytápění je decentralizovaný systém a jeho hlavním benefitem je vysoká účinnost a výborná regulovatelnost. Systém topí jen tam, kde je potřeba, například v místnostech na severní straně domu, kam dne během nesvítí slunce. Naopak si snadno poradí s tepelnými zisky od vaření nebo domácích spotřebičů. Každá místnost proto dostává jen tolik tepla, kolik opravdu potřebuje.

Naopak u starších domů, které nejsou správně izolované, se vytápění elektřinou může ročně vyšplhat až k 80 tisícům korun. Proto se topení elektřinou nehodí pro nezateplené objekty a domy s vysokými tepelnými ztrátami.

obr.: V dnešních novostavbách je elektrické vytápění úspornou variantou. Využít se dají například podlahové i stropní topné folie. Zdroj: FENIX

Jaké jsou možnosti vytápění elektřinou?

Na konečné rozhodnutí, zda se elektrické vytápění rodinného domu vyplatí, či nikoliv, má vliv také počáteční investice. Zatímco za tepelné čerpadlo zaplatíte statisíce a za plynový kotel v průměru mezi 30–50 tisíci korun, elektrické přímotopy, podlahové rohože či sálavé panely pořídíte již za několik tisíc. Díky sálavým panelům můžete na nákladech za elektřinu ušetřit. Výhoda elektrických topných rohoží zase je, že vytápí prostor rovnoměrně a udržují stále příjemnou teplotu.

obr.: Sálavé topné panely jsou zároveň i designovým doplňkem, například v koupelně. Zdroj: FENIX

Na volbu způsobů vytápění má vliv celá řada faktorů. Záleží na konkrétní lokalitě domu, zda je osamocen, či umístěn v husté zástavbě, ale především rozhodují vaše zvyklosti. Nároky na vytápění se zásadně liší u dvojice, která tráví většinu času v práci a doma je jen večer a o víkendu, a u pětičlenné rodiny, kde je maminka s dětmi celý den doma. Proto byste se měli zamyslet a spočítat, zda se vám vyplatí investice do tepelného čerpadla nebo dáte přednost moderním způsobům elektrického topení.

Více informací nejen o tepelných čerpadlech FENIX→